MĚCHOVEC - ANCYLOSTOMA DUODENALE

 

Mezi lidské měchovce spadají dva druhy hlístic, Ancylostoma duodenale (hookworm) a Necator americanus. (Dospělé samičky dorůstají délky 10 až 13mm (A. duodenale), 9 až 11mm (N. americanus); dospělí samečci 8 až 11 mm (A. duodenale), 7 až 9 mm (N. americanus).

Méně početná skupina měchovců, která infikuje zvířata, se může stát vnitřním parazitem člověka (A.ceylanicum), nebo může proniknout lidskou pokožkou (zavrtáním larev v pokožce), které se ale následně nevyvíjejí. (A. braziliense, Uncinaria stenocephala).


Vajíčka opouštějí tělo nositele výkaly . Při příznivých podmínkách (vlhkost, teplo, chlad) se larvy vylíhnou za jeden až dva dny v půdě, nebo ve výkalech  , po pěti až deseti dnech (a dvou „svlékání“) se stanou larvami, které jsou schopny přenést nákazu . Tyto larvy mohou přežít 3 až 4 týdny v příznivých přírodních podmínkách. Do kontaktu s lidským hostitelem přijdou tak, že larvy proniknou pokožkou člověka – provrtají se). Žilami se dostanou do krevního řečiště až k srdci a plicím. Proniknou k plicním alveolám, následně se dostanou od bronchiálního stromu až k hltanu a hostitel je jednoduše spolkne . Larvy se dostanou až do tenkého střeva, kde zůstanou po dobu potřebnou k jejich vývinu na dospělé jedince. Dospělí jedinci žijí v útrobách tenkého střeva, přichyceni ke stěně tenkého střeva a následně se živí krví svého hostitele – člověka . Většina těchto parazitů se z těla vyloučí během 1-2 let, avšak rekordy jejich parazitování v organismu mohou dosáhnout i více let.

Některé larvy A. duodenale, které proniknou lidskou pokožkou jsou nečinné (ať už ve střevě nebo svalovině). Kromě toho, k nákaze parazitem A. duodenale může dojít i orálně (ústním otvorem). Avšak N. americanus vyžaduje migraci.

Geografický výskyt:
Celosvětový výskyt - nejčastěji na územích s vlhkými, teplými klimatickými podmínkami. Oba paraziti, N. americanus a A. duodendale se objevují v Africe, Asii a na celém americkém kontinentu. Necator americanus dominuje více v Americe a Austrálii, zatím co jako jediný A. duodenale se objevuje ve středovýchodní a severní Africe a jižní Evropě.

 

Kde se mohou vyskytovat: v tenkém střevě dospělci, larvy kdekoliv včetně mozku.

Mají širokou ústní kapsuli, vybavenou sklerotizovanými zuby.

Těmi červ poškozuje střevní stěnu a saje krev.

V tenkém střevě dospělci kladou vajíčka, která odcházejí stolicí ven.

Nakazíme se: Vylíhlé larvy mohou pronikat kůží při náhodném kontaktu s novým hostitelem, např. chůze naboso. V místě vstupu se vytvoří puchýřky, bulky. Častější je ale přenos kontaminovanou potravou, nebo vodou.

 

Symptomy:

- dospělci poškozují střevní stěnu

- objevuje se krev ve stolici

- anémie v důsledku deficitu Fe

- nedostatek proteinů, ubývání na váze

- poruchy krevního oběhu.

 

Pozor u CROHNOVY choroby: často jsou nakaženi měchovci, ale často je přítomna škrkavka, motolice a roupi, škrkavka dětská, psí, a tenkohlavec. Ke Crohnově chorobě se vztahují nejčastěji měchovci, motolice, tenkohlavec a Helicobacter.

Crohnova choroba je autoimunitní zánětlivé onemocnění, postihující především tenké střevo.

Stěna střeva je ztluštělá, jsou tu vředy, píštěle, abscesy, průsvit střeva se zužuje. Průvodními jevy jsou průjmy, bolesti břicha, poruchy trávení a vstřebávání. Dále zvýšená teplota, bolesti kloubu, záněty oka!!! Má kolísavý průběh s obdobím klidu a aktivity!

 

Motolice a měchovci svými zoubky a přísavkami poškozují střevní stěnu, tkáně se brání zajizvením a kalusy. Tenkohlavec se zavrtává kolmo do střevní stěny, a i když jeho hlavním stanem je tlusté střevo, vyskytne se i v tenkém. Helicobacter zase způsobuje vředy.

 

Vajíčko měchovce má cca 65µm x 35 µm, tedy je cca 8x větší než červená krvinka:

 

Měchovec lidský a zuby měchovce psího:


 

NzI1MWFjY2