ŠKRKAVKY

 

 

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)

je celosvětově rozšířený parazit člověka a lidoopů. Jedná se o hlístici s přímým vývojovým cyklem, jejíž dospělci měří 10–30 cm a lokalizují se v tenkém střevě hostitele. Je jedním z nejběžnějších pararazitů člověka vůbec, celosvětově je infikováno kolem 1,4 miliardy lidí. Vyskytuje se především v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky a Ameriky. Ačkoliv je patogenita škrkavky nízká, pro člověka mohou být fatální komplikace v podobě perforace nebo obturace (ucpání) střeva, či dýchacích cest během migrace larválních stádií. Na tyto komplikace ročně na světě umírá 8 000–100 000 lidí. Nejvíce příbuzným druhem je Ascaris suum parazitující u prasat.

 

Škrkavka psí (Toxocara canis, Werner 1782)

je celosvětově rozšířený červ z kmene Nematoda, který parazituje u psů a psovitých masožravců. Dospělí jedinci T. canis jsou odděleného pohlaví, bělavě žluté barvy, měří 9–18 cm a vyskytují se ve střevě definitivního hostitele. Škrkavky způsobují záněty střeva, migrující larvy škrkavek vyvolávají záněty v dalších orgánech. Zatímco u starších psů nevyvolávají většinou žádné klinické příznaky, u štěňat mohou způsobit závažné onemocnění končící úhynem. Jako paratenický hostitel slouží škrkavkám řada obratlovců včetně člověka a někteří bezobratlí. U lidí mohou larvy škrkavek způsobit vážné onemocnění zvané larvální toxokaróza.

Škrkavka psí představuje jednoho z nejběžnějších parazitů psů a vzhledem k možnosti přenosu z feny na štěňata se doporučuje preventivní odčervení feny a novorozených štěňat od 2.–3. týdne po narození. Mezi účinná anthelmintika používaná k léčbě psů patří například preparáty na bázi pyrantelu, fenbendazolu nebo mebendazolu.

 

Škrkavka kočičí (Toxocara cati)

je kosmopolitně rozšířený parazit koček a kočkovitých šelem. Jedná se o nejběžnější hlístici koček v evropských podmínkách. U dospělých koček nepůsobí výrazné klinické příznaky, avšak u koťat může způsobit vážné zdravotní problémy a vést až k úhynu. Na rozdíl od příbuzné škrkavky psí se nepřenáší transplacentárně (tedy z matky na plod), nýbrž jen mlékem či pozřením paratenického hostitele.

 

Škrkavka koňská

je střevní hlístice parazitující v tenkém střevě mladých koní. Škrkavky migrují skrze střevní stěnu až do jater a plic a zpět. Poškozují tím tkáně a mohou vyvolat bronchopneumonii (zápal plic). U hříbat se začervení projevuje zježenou matnou srstí, vyhublostí, nafouklým břichem. Kůň kašle a má hnisavý výtok z nozder. Škrkavka vyvolává nechutenství, časté koliky nebo průjem.

Dospělý kůň by měl být proti škrkavkám imunní.