» Plísně

 

CANDIDÓZA (plísně):


Existuje 81 druhů candidy.Jaká je normální funkce candidy v organismu?Candida má pohlcovat veškerý metabolický odpad, který náš trávící trakt nedokáže správně strávit. Po naší smrti candida rozloží naše tělo. Candida v organismu pohlcuje těžké kovy, ale neumí je rozložit. Po její smrti se kovy masívně vyplavují zpět do těla. Lidé, kteří se nemohou zbavit kvasinek a plísní, jsou vždy zakovení. Kvasinkové formy candidy se vyskytují ve stolici u 80 - 90% zdravých dospělých i u dětí. Některé druhy candidy produkují gliotoxin, který kompromituje funkce neutrofilních leukocytů /bílé krvinky/ při imunitních reakcích. Proto mají lidé s candidou sníženou imunitu. Pokud jsou záněty a infekce v těle neustále léčeny antibiotiky, pak se problém nebezpečně prohlubuje. Candida dostává díky tomu stále větší prostor pro svůj růst.Během 4 dnů můžete mít z jedné candidové buňky 100 milionů candidových buněk! Myceliální forma candidy produkuje přes 79 toxických odpadních produktů. Toxické chemikálie (např. acetaldehyd, ethanol a canditoxin) produkované candidou se lépe v těle negativně projeví, pokud je v těle málo kyslíku a je nedostatek trávících enzymů.


Candida se dramaticky množí po antibakteriální terapii antibiotiky, při větší konzumaci cukru, kdy pH vnitřního prostředí posuneme výrazně směrem ke kyselosti.

Bludný kruh:




Jaké rizikové faktory způsobují tedy růst candidy: steroidní hormony (immunosupresiva), antikoncepce, hormonální terapie, dieta bohatá na jednoduché sacharidy, produkty z kvasnic, alkohol, fermentované potraviny, záměrně plesnivé potraviny, prodloužená expozice plísním ze životního prostředí (plísně v domácnosti, na pracovišti…), antibiotika, konzumace produktů ošetřených antibiotiky (maso, mléčné výrobky, vejce…)

První známky candidové infekce (lze je snadno zaměnit s jinou příčinou): Rýma, svědění v nose, zahlenění, zánět dutin, afty, bolest v krku nebo suchost v krku, nadýmání, bolest břicha, pálení žáhy, zácpa, průjem, svědění konečníku, vaginální výtok, svědění vnějších pohlavních orgánů, zhoršení premenstruačního syndromu, zánět prostaty, impotence, časté močení, pálení při močení, infekce močového měchýře…

Pokud jsou podmínky pro candidu příznivé po delší dobu, pak se příznaky rozmnožují společně s počtem candidových buněk: únava, malátnost, ztráta koncentrace, změny nálad, motání hlavy, bolesti hlavy, migrény, špatný dech, bílý povlak na jazyku, kašel chronický, chronické infekce dýchacích cest, otoky kloubů, artritida, bolesti svalů, potíže zraku, tečky před očima, pálení očí, bolesti uší, hluchota,deprese, podrážděnost, touha po sladkostech, senzitivita na chemikálie, alergie na potraviny, studené ruce a nohy, astma, alergie na prach a pyl, polyvalentní alergie, vyrážky, ekzémy, psoriáza, chronické plísňové infekce, autoimunitní onemocnění…


Přeměna patologických forem candidy lze provést změnou pH vnitřního prostředí.
Pokud někdo jednou absolvoval anticandidový naturopatický protokol a vezme antibiotika, může být již za 48 hodin tam, kde byl na začátku!!! Proto se bezpodmínečně musí naučit léčit běžné infekce přírodní cestou a pěstovat přirozeně silný imunitní systém, aby již nikdy antibiotika nepotřeboval.

 

CANDIDA ALBICANS

Candida albicans je druh kvasinky, jenž někdy u lidí způsobuje ústní a genitální houbové infekce. Tato mykóza je zejména častou příčinou nemocí a úmrtí u osob se sníženou imunitou (vlivem AIDS, chemoterapie, transplantace orgánů).

Candida albicans je typickým druhem střevní a ústní mikroflóry. Za normálních okolností u 80 % populace neškodí. Když se však nadmíru přemnoží, způsobuje kandidózu. Kandidóza je často diagnostikována u osob se sníženou imunitou. C. albicans se však může přemnožit i v krvi a v genitálním traktu. U dětí způsobuje rovněž nemoc zvanou moučnice či moučnivka. Při infekci se do těla dostává obvyklá jednobuněčná kvasinková forma. Ta se však vlivem prostředí může změnit v invazivní mnohobuněčnou vláknitou formu.

 

Moučnivka

Moučnivka neboli orální kandidóza se může vyskytovat ve formě akutní jako tak zvaný soor (moučnivka) – bělavé povláčky na bukální sliznici, jazyku a patře s možností dalšího šíření na hltan a jícen, a nebo chronické. Často se objevuje i u lidí se zubní náhradou, přičemž může docházet současně k postižení koutků. Moučnivka se objevuje i u novorozených dětí (asi tak desátý den po porodu). Přenáší se z těla matky, která byla postižena před porodem nevyléčenou vaginální mykózou. Riziko onemocnění moučnivkou se zvyšuje u předčasně narozených dětí, které mají nedostatečně rozvinutý imunitní systém.

 

Genom

Zajímavou vlastností Candida albicans je nepravidelná délka a struktura jejích chromozomů. Příčinou je polymorfismus délky chromozomů, translokace některých částí, chybějící nebo naopak přebývající chromozomy (např. trizomie). Tyto změny chromatinu vedou k odchylkám v celkovém vzhledu, což je výhodnou evoluční strategií těchto patogenních hub (brání se tak proti imunitní odpovědi organismu).

Sekvenování genomu C. albicans významně změnilo způsob jejího současného výzkumu. Dále byly díky němu identifikovány nové taxony s odchylkami v genetickém kódu: Candida glabrata, C. dubliniensis, C. parapsilosis, C. guilliermondii, C. lusitaniae a C. tropicalis. Genom Candida albicans se rovněž srovnává s nepatogenními vřeckovýtrusými houbami, čímž se zjišťuje, proč C. albicans přechází z komenzalického na parazitický způsob života.

 

Dimorfismus

V procesu, který na první pohled připomíná fenotypický dimorfismus, C. albicans střídá fenotypy včetně změny vzhledu buněk. Výzkum části DNA zvané WO-1 ukázal, že existují dva fenotypy. První forma roste jako bílá hladká kolonie, druhá je šlahounovitá a vytváří ploché šedé kolonie. Rovněž část 3153A vytváří nejméně sedm různých typů, které se liší vzhledem. U obou se přepínání fenotypů děje vratně a poměrně zřídka. Fenotypy jsou z generace na generaci dědičné.

V části 3153A byl nalezen gen SIR2 (Silent Information Regulator), který je pravděpodobně zodpovědný za přepínání fenotypů. SIR2 byl původně nalezen u Saccharomyces cerevisiae (pivní kvasinka), u níž je zodpovědný za utlumování exprese okolních genů. U kvasinek (a pravděpodobně i u Candida albicans) se tyto geny nachází právě nedaleko genů, které jsou zodpovědné za rozmnožování.

Další rozhodujícím faktorem je molekula Efg1p, která se podílí na střídání fenotypů. Efg1p je aktivní pouze u bílého buněčného cyklu, nikoliv u šedého. Nadmíru vysoká exprese tohoto genu způsobuje rychlou změnu šedého fenotypu na bílý. Ještě není zcela jasno, zda se dimorfismus neděje jako reakce na změnu v prostředí.

Příznaky

Bílý, syrovitý výtok z pohlavních orgánů, svědění, opakující se záněty dělohy a záněty močového měchýře, poruchy menstruace, menstruační křeče.

 

 

Aflatoxin

Aflatoxiny jsou v přírodě běžná skupina mykotoxinů produkovaných řadou druhů plísní z rodu Aspergillus, zejména Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus. Aflatoxiny jsou toxické a patří mezi nejsilnější známé karcinogeny. V těle se metabolizují v játrech na reaktivní meziprodukt, epoxid aflatoxin M1. Aflatoxin se často chybně vyslovuje jako „aflotoxin“ nebo „alfatoxin“, čímž ho lze případně zaměnit za alfa toxin.

Plísně rodu Aspergillus, produkující aflatoxin, jsou běžné a široce rozšířené v přírodě. Mohou kolonizovat a kontaminovat obilí před sklizní a při skladování. Plodiny jsou zvláště náchylné na infekci plísněmi Aspergillus při dlouhé expozici vysoké vlhkosti nebo při poškození náročnými podmínkami, například suchem, kdy jsou sníženy vstupní bariéry pro infekci.

Přirozeným místem výskytu plísní Aspergillus je půda, rozkládající se vegetace, seno a zrní podléhající mikrobiální zkáze. Plísně napadají všechny druhy organických substrátů, kdykoli jsou příznivé podmínky pro jejich růst. Mezi takové podmínky patří vysoká vlhkost a vyšší teplota.

Mezi plodiny, které jsou často napadeny plísněmi Aspergillus, patří cereálie (kukuřice, čirok, bajra, rýže, pšenice, …), olejniny (arašídy, sojové boby, slunečnice, bavlna, …), koření (chilli papričky, pepř černý, koriandr, kurkuma, zázvor) a ořechy (mandle, pistácie, vlašský ořech, kokos, brazilský ořech).

Toxin lze často najít v mléce zvířat, která byla krmena kontaminovanou potravou.

Prakticky všechny zdroje komerčního arašídového másla obsahují stopová množství aflatoxinu, obvykle ale hluboko pod bezpečnou úrovní doporučenou americkým úřadem FDA.

FDA stanovuje akční úrovně pro aflatoxin přítomný v potravinách a krmivu, s cílem chránit zdraví lidí a zvířat.

Hladiny nesmí překročit následující úrovně:

µg/kg (ppb)

Produkt

0,5

mléko (aflatoxin M1)

20

potraviny

20

krmivo určené pro nedospělá zvířata a pro dojnice, anebo pokud není cíl znám

100

kukuřice a jiné zrní určené pro chovný skot, chovná prasata nebo pro dospělou drůbež

200

kukuřice a jiné zrní určené pro jateční prasata o hmotnosti 100 liber nebo více

300

kukuřice a jiné zrní určené pro jateční skot a semeno bavlny určené pro skot, prasata nebo drůbež

 

 

Aspergillus

Aspergillus (česky někdy kropidlák) je rod vřeckovýtrusných hub z řádu plesnivkotvaré (Eurotiales).

Aspergillus je plíseň tvořící v kultuře obvykle černé, hnědé, žluté až bílé kolonie (záleží na druhu a podmínkách). Vzhled kolonií je při určování nutné doplnit mikroskopickým pozorováním struktury hyf a konidií. Konidiální hlavice tvoří, pokud má dostatek vzduchu.

Některé druhy rodu Aspergillus způsobují houbové infekční onemocnění, tzv. aspergilózu. Jednou skupinou nemocí způsobených tímto rodem jsou alergické reakce, zasahující především nosní dutiny a nižších dýchacích cest. Aspergillus někdy kolonizuje i povrch pokožky. Někdy však dochází ke kolonizaci vnitřních prostor, nejčastěji v dýchací soustavě, kde u osob s nízkou imunitou může po diseminované infekci nastat i smrt.

Další druhy:

  • Aspergillus caesiellus
  • Aspergillus candidus
  • Aspergillus carneus
  • Aspergillus clavatus
  • Aspergillus deflectus
  • Aspergillus flavus
  • Aspergillus fumigatus
  • Aspergillus glaucus
  • Aspergillus nidulans
  • Aspergillus niger
  • Aspergillus ochraceus
  • Aspergillus oryzae
  • Aspergillus parasiticus
  • Aspergillus penicilloides
  • Aspergillus restrictus
  • Aspergillus sojae
  • Aspergillus sydowi
  • Aspergillus tamari
  • Aspergillus terreus
  • Aspergillus ustus
  • Aspergillus versicolor

 

 

Mucor – plíseň hlavičková

plíseň hlavičková pod mikroskopem

Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) je jedna z nejběžnějších plísní. Je tvořena jemnými vláknitými chomáčky, ze kterých vyrůstají tmavošedé, kulovité výtrusnice. Náleží do rodu Mucor a třídy Zygomycetes. Roste na koňském trusu a na hnoji.

Hojná ve vlhku na různých organických látkách. Podobný druh Rhizopus nigricans tvoří černohnědé povlaky a vyskytuje se zejména na zralém ovoci. Běžná na hnijících potravinách.

 

MDA3NmMy