TRUDNÍK

 

Trudník tukový (Demodex folliculorum)

je jedním ze dvou roztočů z čeledi trudníkovitých, parazitujících na člověku. Druhý roztoč je trudník mazový. Oproti trudníkovi psímu (Demodex canis), kde nákaza může být pro psa fatální, způsobuje línání a tzv. „červenou prašivinu psů“.

Poprvé byly trudníci objeveni u psů, kde způsobovali závažné kožní choroby. V roce 1842 objevil Francouz Berger Demodex folliculorum v lidském ušním mazu.

Žijí v lumenu lidských vlasových folikulů a v mazových žlázách svých hostitelů. Vyskytují se v oblasti brady, nosu, čela a zad. V jednom váčku můžou žít tři a více jedinců. Všichni jsou orientováni ústním ústrojím ke spodině váčku. Na histologických řezech je patrné poškození buněk epitelu a proto se předpokládá, že se živí obsahem těchto buněk. Patogenita dvou lidských druhů je minimální, proto se neuplatňuje žádný léčebný prostředek. Napadeno je od 20 - 100 % lidské populace. Statistické šetření normální populace v 60. letech 20. století v bývalém Československu ukázalo, že 23,6% lidí bylo hostitelé trudníků. Pravděpodobnost nákazy vzrůstá s věkem, nad 60 let se uvádí průměrná nákaza přes 50 % populace. Šíří se například společným používáním ručníků. Někteří odborníci ho dávají do souvislosti s rozšířením akné a výskyt trudníků může mít za následek druhotnou bakteriální infekci.

Trudníci jsou drobní specializovaní roztoči, jejich protáhlé tělo doutníkovitého tvaru se čtyřmi páry zakrnělých nožek je dobře uzpůsobeno k životu ve folikulech. Gnathosoma má lichoběžníkovitý tvar. Trny na hřbetní straně základního článku palp jsou kolíkovité nebo na konci knoflíkovitě rozšířené. 4 páry noh jsou rozloženy podél podosomatu. Samice má průměrnou délku 294 mikrometrů a samec je průměrně dlouhý 280 mikrometrů.


 

Trudník mazový (Demodex brevis)

je vysoce specializovaný roztoč parazitující v mazových folikulech (hlavně na čele, nose a bradě) svého lidského hostitele. Díky své parazitické specializaci se přizpůsobuje tvarem těla prostředí, kde se běžně vyskytuje. Protáhlý tvar těla a zakrnělé končetiny se pro něj staly nejvýhodnější. Spolu s trudníkem tukovým (Demodex folliculorum) náleží do čeledi trudníkovitých.

Trudník mazový byl v lidské kůži objeven v roce 1963. Jeho příbuzný trudník tukový byl objeven již v roce 1841 u psů. V současné době se nákaza trudníky mezi lidmi nevyskytuje ve velké míře (cca 10% populace v ČR), ale nákaza příbuzným Demodex canis může být pro psí vrhy až smrtelná. Nemoc se u nich označuje jako červená prašivina psů (demodikóza).

Dospělí jedinci se v rozměrech liší. Sameček je menší a má v průměru 0,165 mm a mohutnější samička až 0,208 mm. Nejsou tedy viditelní pouhým okem, ale při správné práci se světelným mikroskopem je lze spatřit. Samotné tělo trudníků se sestává z gnathosomy (přední část), která je širší a a má tvar lichobežníku, následována makadly (palpy) a kusadly. Podél střední části těla (podosoma) se nachází 4 páry pahýlovitých noh, které mají pět článků. Larvy mají pouze 3 páry noh a ty jen Infekce trudníkem mazovým u lidí probíhá bez klinického projevu, snad jen může být nazvána kosmetickým problémem.

Trudníci žijí v mazových žlázách, kde se pravděpodobně živí odumřelými buňkami. dva články.

 

Video: Trudník - tento parazit s ocáskem plný vajec byl natočený ze vzorku mazu z akné /beďaru/ pod mikroskopem.

http://www.youtube.com/watch?v=TY1cgE-8PtY

 

ROUPY

 

 

Roup dětský – může být i v pochvě

Roup dětský (Enterobius vermicularis) je parazitický hlíst z řádu Spirurida.

Roup dětský je červ bělavé barvy, žije v tenkém a tlustém střevě. Samice je větší než sameček, zatímco samec dosahuje délky 6 mm, samice až 12 mm. Samice klade až 12 000 oplozených vajíček kolem řitního otvoru člověka. Jeho vajíčka byla objevena i v archeologických nálezech starých přes 10 000 let

Roupem se nakazíme, pokud sníme jeho vajíčka. Tento druh onemocnění se nejčastěji vyskytuje u dětí, které se snadno nakazí ve školkách a školách, kde si mnohdy zapomenou umýt ruce a přenášení vajíček má tak volnou cestu. Nakazit se můžou ale i dospělí. Oplozená vajíčka způsobují nepříjemný pocit svědění, pálení uvnitř a kolem konečníku. Dítě se škrábe a na konečcích prstů mohou ulpět oplozená vajíčka. Neumyté ruce mohou být zdrojem opětné nákazy - autoinfekce. Vajíčka jsou velmi lehká a mohou být roznášena dokonce prouděním vzduchu a mouchami. Onemocnění se projevuje únavou, časté potřeby se vyprázdnit, bolesti břicha, průjem, podrážděností, svěděním a kopřivkami. Ve stolici se začínají objevovat nejen oplozená vajíčka, ale i dospělí roupi.

Lze odtranit velmi snadno, léčba má až 95% účinnost. Účinnou prevencí před těmito parazity je dodržování osobní hygieny a čistota.

Měl by se omezit příjem bílého rafinovaného cukru. Je také důležité dodržovat přísné hygienické návyky, jako mytí rukou po toaletě, stříhání a čištění nehtů, pravidelné střídání spodního prádla a pravidelné sprchování. Vajíčka jsou citlivá na zvýšení teploty, proto je praní na vyšší teplotu jejich účinným zabijákem. Onemocnění roupy je nepříjemné, ale v naprosté většině případů není nebezpečné.

 

 

ŠKRKAVKY

 

 

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)

je celosvětově rozšířený parazit člověka a lidoopů. Jedná se o hlístici s přímým vývojovým cyklem, jejíž dospělci měří 10–30 cm a lokalizují se v tenkém střevě hostitele. Je jedním z nejběžnějších pararazitů člověka vůbec, celosvětově je infikováno kolem 1,4 miliardy lidí. Vyskytuje se především v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky a Ameriky. Ačkoliv je patogenita škrkavky nízká, pro člověka mohou být fatální komplikace v podobě perforace nebo obturace (ucpání) střeva, či dýchacích cest během migrace larválních stádií. Na tyto komplikace ročně na světě umírá 8 000–100 000 lidí. Nejvíce příbuzným druhem je Ascaris suum parazitující u prasat.

 

Škrkavka psí (Toxocara canis, Werner 1782)

je celosvětově rozšířený červ z kmene Nematoda, který parazituje u psů a psovitých masožravců. Dospělí jedinci T. canis jsou odděleného pohlaví, bělavě žluté barvy, měří 9–18 cm a vyskytují se ve střevě definitivního hostitele. Škrkavky způsobují záněty střeva, migrující larvy škrkavek vyvolávají záněty v dalších orgánech. Zatímco u starších psů nevyvolávají většinou žádné klinické příznaky, u štěňat mohou způsobit závažné onemocnění končící úhynem. Jako paratenický hostitel slouží škrkavkám řada obratlovců včetně člověka a někteří bezobratlí. U lidí mohou larvy škrkavek způsobit vážné onemocnění zvané larvální toxokaróza.

Škrkavka psí představuje jednoho z nejběžnějších parazitů psů a vzhledem k možnosti přenosu z feny na štěňata se doporučuje preventivní odčervení feny a novorozených štěňat od 2.–3. týdne po narození. Mezi účinná anthelmintika používaná k léčbě psů patří například preparáty na bázi pyrantelu, fenbendazolu nebo mebendazolu.

 

Škrkavka kočičí (Toxocara cati)

je kosmopolitně rozšířený parazit koček a kočkovitých šelem. Jedná se o nejběžnější hlístici koček v evropských podmínkách. U dospělých koček nepůsobí výrazné klinické příznaky, avšak u koťat může způsobit vážné zdravotní problémy a vést až k úhynu. Na rozdíl od příbuzné škrkavky psí se nepřenáší transplacentárně (tedy z matky na plod), nýbrž jen mlékem či pozřením paratenického hostitele.

 

Škrkavka koňská

je střevní hlístice parazitující v tenkém střevě mladých koní. Škrkavky migrují skrze střevní stěnu až do jater a plic a zpět. Poškozují tím tkáně a mohou vyvolat bronchopneumonii (zápal plic). U hříbat se začervení projevuje zježenou matnou srstí, vyhublostí, nafouklým břichem. Kůň kašle a má hnisavý výtok z nozder. Škrkavka vyvolává nechutenství, časté koliky nebo průjem.

Dospělý kůň by měl být proti škrkavkám imunní.

 

HLÍSTI

 

Hlísti (Cycloneuralia) je skupina živočichů, která zahrnuje skupiny Nematoida a chobotovci (Scalidophora).

Dříve se jako hlísti (Nemathelminthes, Aschelminthes) uváděla skupina zahrnující zcela nepříbuzné skupiny hlístice, strunovci, břichobrvky, vířníci a rypečky. Jiné zdroje řadí mezi hlísty ještě více živočišných kmenů, někdy až těchto dvanáct: hlístice (Nematoda), strunovci (Nematomorpha), břichobrvky (Gastrotricha), vířníci (Rotatoria), korzetky (Loricifera), rypečky (Kinorhyncha), vrtějši (Acanthocephala), hlavatci (Priapulida), mechovnatci (Entoprocta), vířníkovci (Cycliophora), ploutvenky (Chaetognatha) a čelistovky (Gnathostomulida).

Hlísti jsou obvykle drobní a červovití, jejich tělo není segmentované. Mají prvotní tělní dutinu (= pseudocél) vyplněnou tekutinou s vysokým tlakem (mají turgorovou kostru). Žijí volně (ve vodě, ale většinou v zemi - v jednom m3 jich žije několik milionů) nebo parazitují na rostlinách či živočiších. Jsou to gonochoristé; je zřejmý pohlavní dimorfizmus - samice bývá větší, aby mohla snášet vajíčka. Hlísti mají gangliovou nervovou soustavu s mozkovou zauzlinou. Nemají moc dobře vyvinuté smysly. K pohybu jim slouží kožně svalový vak. Mají trávicí trubici vyústěnou v řitní otvor. Vylučovací soustavu představují protonefridie anebo chybí. Jejich tělo je pokryto silnou kutikulou, která je brání před účinky trávicích enzymů jejich hostitele.

Známí zástupci

  • Hádě octové (Turbatrix aceti) - žije v octu, ale je zdravotně nezávadné
  • Háďátko řepné (Heterodera schachtii) - napadá kořenový systém řepy
  • Roup dětský (Enterobius vermicularis) - parazituje v tenkém střevě (80 % dětí, 30 % dospělých). Samice měří asi 1 cm a každou noc naklade zhruba 13 000 vajíček, což způsobuje nesnesitelné svědění. Nakazit se člověk může snadno - trávicím traktem, pokud nedodržuje základní hygienické zvyky
  • Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) - způsobují askaridózu. Připravují tenké střevo o živiny a narušují stěny střeva nebo ho můžou ucpat. Někdy také mohou způsobit nervové poruchy
  • Svalovec stočený (Trichinella spiralis) - způsobuje trichinelózu. Larvy žijí spirálovitě stočené ve svalech. Dospělý svalovec může narušit funkci svalů
  • Vlasovec mízní - napadá mízní cévy, ve kterých žije a tím je ucpává. Následkem toho je obrovské zduřený postižené části těla - tzv. sloní nemoc
  • Vlasovec loa loa - hlíst, který parazituje uvnitř oka
  • Vlasovec medinský - způsobuje vznik bolestivých vředů na nohách. Parazituje pod kůží a vytaženým ocáskem klade vajíčka do vody.

 

HLÍSTICE

 

Hlístice (Nematoda) jsou kmenem mnohobuněčných protostomních organismů, kteří tvoří jednu z nejpočetnějších a nejrozšířenějších skupin živočichů. Je známo téměř 20 tisíc druhů parazitujících v obratlovcích, mnoho dalších druhů hlístic představuje parazity bezobratlých a rostlin nebo žijí volným způsobem života. Hlístice se vyznačují stavbou těla přizpůsobenou parazitování, zejména kutikulárními zuby, jež jsou schopny narušovat tkáně napadeného jedince - hostitele. Tělo hlístic je válcovité, ke koncům ztenčené, velmi pružné, přesto pevné. Příčinou je povrchová kutikula vylučovaná jednovrstevnou pokožkou (syncytium - soubuní), která je vypnuta mízními tekutinami pseudocoelu.

Trávení zajišťuje trávicí trubice procházející pseudocoelem, která má na jedné straně ústní otvor s pístovitým hltanem, určený pro nasávání potravy z hostitele. K vylučování dochází prostřednictvím jednobuněčných vylučovacích trubic v postranních tělních dutinách.

Rozmnožovací systém hlístic je přizpůsoben k nadprodukci vajíček, což je typické pro většinu parazitů. Vajíčka jsou lehká a díky silnému kutikulárnímu obalu navíc dobře odolávají nepříznivým podmínkám jako výkyvy teplot, chemikálie či vlhkost/sucho. Dále je nutno zmínit výrazný pohlavní dimorfizmus - sameček je daleko menší než samička.

 

SVALOVEC

 

Svalovec stočený (Trichinella spiralis Owen, 1833)

je parazitická hlístice, jehož hostitelem jsou savci (včetně člověka) a ptáci. Onemocnění způsobené larvami těchto červů se nazývá trichinelóza. U člověka jde o nebezpečné onemocnění, jež má příčinu vždy v konzumaci syrového nebo polosyrového masa.

Trichinely jsou biohelminté, přičemž v jejich životním cyklu chybí exogenní fáze (tzn. nevyskytují se ve vnějším prostředí mimo hostitele). Zvláštností jejich složitého vývojového cyklu je, že jeden hostitel může sloužit jako definitivní hostitel a mezihostitel zároveň, ale v jiných případech může mít svalovec až tři mezihostitele. Nejčastějšími mezihostiteli jsou potkani, jejichž konzumací se nakazí divoká nebo domácí prasata, případně šelmy. Konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa z infikovaného prasete se svalovcem může nakazit i člověk.

Definitivní hostitel se nakazí pozřením syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa obsahujícího živé, infekční larvy. Po natrávení v žaludku hostitele se larvy uvolní, přecházejí do tenkého střeva, kde do 2–6 dní pohlavně dospívají. Po kopulaci se samice zavrtávají do střevní sliznice, kde vyprodukují 200–1600 larev L1 o velikosti 100 µm. Samice žijí ve střevě 4–6 týdnů. Vylíhnuté larvy poté pronikají do lymfatické soustavy a dále do krve, která je roznese do příčně pruhované svaloviny po celém těle. Larvy v příčně pruhované svalovině narušují myofibrily svalů, rostou a postupně se opouzdří (vytvoří ochranný obal-kapsulu). Kapsuly jsou oválného až citrónovitého tvaru. Takto opouzdřené larvy v kapsule jsou životaschopné, respektive infekceschopné až 10 let (u lidí až 30 let). Další jedinec se nakazí pozřením svaloviny s opouzdřenými larvami.

 

VLASOVEC

 

Vlasovec medinský (Dracunculus medinensis)

parazit, který je původce choroby drakunkulóza. Člověk se nakazí pozřením vody, která obsahuje živé buchanky, drobné vodní korýše, kteří jsou mezihostitelem červa. Uvnitř buchanek se nachází infekční larva vlasovce L3, která se ve střevě uvolní a pronikne do břišní dutiny. Zde dospívá, dochází k páření, samci po páření hynou. Dospělé oplozené samičky migrují do podkoží a nejčastěji na dolních končetinách se uhnízdí v bolestivém vředu, který na vrchu praská. Při styku vředu s vodou část samičky vyleze na povrch kůže a uvolní nezralou larvu L1, která je následně pozřena buchankou, uvnitř té se 2x svléká a po 14 dnech buchanka obsahuje opět infekční larvu L3. Prepatentní perioda, tedy čas od pozření buchanky do objevení se vředu s dospělou samičkou, je asi jeden rok.

Samička vlasovce medinského může nabývat délky až jednoho metru. Tohoto parazita lze odstranit chirurgicky nebo tradiční (a bolestivou) metodou tak, že ho namotáváme na malé dřívko, za den lze namotat pouze 0,5–2 cm.

 

Vlasovec oční (Loa loa)

je druh hlístice, který parazituje ve spojivkovém vaku mezi spojivkou a bělmem. Je příčinou svědění oka a zánětu kůže. Stejně jako vlasovec mízní se přenáší zejména bodavým hmyzem v tropických oblastech Afriky. Způsobuje loalózu a kožní boule („kamerunské boule“).

 

Vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti)

je parazitická hlístice patřící mezi filárie z čeledi Onchocercidae. Je to cizopasník člověka a některých dalších primátů.

Přenašečem vlasovce jsou krevsající komáři z rodů Aedes, Culex, Anopheles či Mansonia. Při sání se do krve definitivního hostitele (např. člověka) dostanou mikrofilárie. Dospělec se vyvine a usadí v mízních uzlinách. Ucpává je, načež dochází ke zbytňování okolní tkáně uzliny - nemoc elefantiáza. Dochází tím k obrovskému zvětšení některých částí těla, u mužů například šourku do velikosti pytle brambor, u žen velikých prsů, obecně končetin (tzv. sloní noha, nesprávně elefantiáza). V dospělosti velmi tencí, ale až desítky centimetrů dlouzí červi žijí v lymfatických cévách, které mohou ucpat a způsobit vedle zánětů tak typické otoky, elefantiázy. Pro nemoc je charakteristická dlouhá doba do propuknutí poměrně pestré klinické manifestace choroby i její protrahovaný průběh. Procento bezpříznakových nosičů trvale žijících v oblastech výskytu je ale vysoké. V subtropech a tropech rodí oplodněná samička (80–100 mm x 240–300 µm) této filárie v lymfatickém systému člověka právě takové larvy, mikrofilárie (230–290 x 6–8 µm). Ty bez nasátí komárem/mezihostitelem přibližně po deseti týdnech hynou. V těle přenašeče cirkulují z žaludku do hrudních svalů, dále do spodního pysku a právě odtud pak při dalším sání aktivně pronikají na kůži hostitele a skrze ni do cévního řečiště. Rostou a dospívají v lymfatických cestách.

Záhadou zůstává maximální výskyt mikrofilárií v krvi v nočních hodinách („Microfilaria nocturna“), což ale odpovídá maximu aktivity komárů. Den tráví mikrofilárie v plicních kapilárách a vyšetření krve tedy může být falešně negativní (cirkadiální rytmus se udrží i po změně časového pásma).

 

MĚCHOŽIL

 

Měchožil bublinatý

též měchožil větvený či tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis, syn. Alveococcus multilocularis) je drobná, 2–5 mm dlouhá tasemnice, která parazituje ve střevě především lišek, příležitostně i psů či koček. Jejím mezihostitelem jsou hlodavci, vzácně se však mohou nakazit i ostatní savci, včetně člověka. V tkáních a orgánech mezihostitele vytváří laločnaté mnohočetné cysty, boubele typu alveokok. Onemocnění, které tímto způsobuje, alveolární hydatidóza, končí bez léčby téměř vždy smrtelně.

Z polknutého vajíčka se v trávicím traktu vyvine larva, která projde stěnou střeva a putuje organismem, usidluje se v tkáních, nejčastěji v játrech a mozku. Růst larev může připomínat nádor. Pro odstranění je obvykle třeba operace. Člověk jako mezihostitel se může nakazit kontaktem se zamořenou půdou, zvířaty (psi, kočky, lišky), ovocem a zeleninou potřísněnou výkaly zvířat, nakažených tímto parazitem.

 

Měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus)

je drobná, obvykle 3–6 mm dlouhá tasemnice, která parazituje ve střevech psovitých šelem, ale nevyvolává klinické onemocnění. Je nebezpečná pro mezihostitele, kterými jsou malí přežvýkavci (ovce, kozy), srnčí zvěř, skot, prase a také člověk, u kterých tvoří obrovské měchýřovité boubele neboli larvocysty které mohou dosahovat až velikosti dětské hlavy. Tyto larvocysty obsahují i několik tisíc infekčních stadií zvaných skolex. Napadení člověka způsobuje vážné onemocnění, echinokokózu, která často končí smrtí. Výskyt na území ČR není v současnosti znám. Podobným druhem, který ale netvoří tak velké larvocysty, je měchožil větvený (E. multilocularis).

 

 

Srdeční červ – Dirofilariasis

 

 

Po psech i kočkách jde srdeční červ

Také zbožňujete své domácí mazlíčky více než cokoliv jiného? Pak si dejte pozor na nebezpečné onemocnění psů a koček.

 

Domácí mazlíčci jsou v ohrožení! Do České republiky totiž dorazila nebezpečná srdeční červivost, závažné onemocnění psů a koček. Původci onemocnění - hlístice vlasovce psího neboli srdeční červi - při ní zvířeti doslova zamoří pravou srdeční předsíň, komoru, plicní tepny a duté žíly. Jejich samice mohou v dospělosti měřit až neuvěřitelných třicet centimetrů! Donedávna jsme ještě mohli být klidní, protože srdeční červivost byla problémem jen v místech s tropickým a subtropickým klimatem. Potýkali se s ní například v Jižní Americe, Africe, Austrálii či v Asii. Teď ale srdeční červ doputoval i k nám, hned několik případů se objevilo na jižní Moravě! "Je to skutečně tak, je to nezpochybnitelné. Loni se srdeční červivost objevila na Slovensku, letos už jsme ji zaznamenali i my. Vím například o několika případech na Hodonínsku," potvrdil informaci Blesku Petr Šrenk z brněnské veterinární kliniky Jaggy. Jak je to možné? "Lidé například mnohem častěji cestují do zahraničí i se svými mazlíčky, kteří si tak červivost mohou v podstatě přivézt z dovolené," uvedl veterinář Aleš Müller z pražské kliniky Břevnov. Šíření choroby, která je v krajním případě přenosná i na člověka, ale napomáhá i globální oteplování a časté povodně. "I z České republiky se totiž stává místo, kde se skvěle daří komárům. A právě ti fungují jako přenašeči srdeční červivosti," vysvětlil Müller. Rozpoznat onemocnění ale není vůbec jednoduché. Ve většině případů totiž nemoc probíhá bez příznaků, jen u těžších forem se objevuje kašel, občasné krvácení z tělních otvorů nebo hubnutí. "Řešením na plno rozběhlé nemoci je pak operace srdce, při níž se červi mechanicky odstraní. Takové zákroky jsou ale u nás v podstatě nedostupné," sdělil Müller. Jak se tedy bránit? Veterináři se shodují, že jedinou šancí je prevence pomocí přípravku, který se aplikuje a funguje podobně jako přípravky proti blechám či klíšťatům.

 

BORRELIE

Lymeská borelióza (LB) je nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty v České republice.

LB je způsobena bakterií (spirochetou) komplexu Borrelia burgdorferisensu lato. Je známo více než 12 subtypů borelií.

Většina nákaz probíhá asymptomaticky, klinicky manifestní případy se projeví zejména postižením kůže, kloubů, nervového systému a srdce.

Borelie byly izolovány i v komárech, ovádech, mouchách, blechách, ale přenos prostřednictvím hmyzu je v současné době považován za nepravděpodobný.

Jako zdroj původců pro přenašeče často slouží drobní volně žijící obratlovci (hlodavci, drobní savci, vysoká zvěř, ptáci, plazi a také některé druhy domácích zvířat).

Z člověka na člověka je přenos možný jen z matky na potomky během nitroděložního vývoje.

Hlášený výskyt lymeské boreliózy v České republice v letech 2000–2009 je asi 4000 případů ročně, tzn. 40 nemocných na 100 000 obyvatel a rok. Pravděpodobnost klinické manifestace po přisátí infikovaného klíštěte je mezi 2–4 %, přičemž promořenost klíšťat borreliemi v ČR se pohybuje okolo 5–10 % (někde až 30 %).





Časné stadium

erythema migrans – červená skvrna i několik centimetrů velká, která se objevuje okolo místa přisátí za 14 dní až jeden měsíc. V místě přisátí klíštěte je lividní zabarvení s centrifugálním šířením a centrálním vyblednutím. Někdy také zmizí a znovu se objeví i na jiném místě, než bylo klíště. Tato skvrna se také nemusí objevit vůbec (1. stadium). Nebolí.

boreliový lymfocytom (lymphocytoma borreliensis, dříve lymphadenosis benigna cutis) je papula temně červené až fialové barvy s hladkým lesklým povrchem velikosti od několika mm do 3-5 cm; objevuje se většinou jen u dětí, a to několik týdnů po infekci; nejčastěji bývá na boltci ucha, ale bývá i na špičce nosu, dvorci prsní bradavky nebo na skrotu; bez léčby perzistuje často týdny a měsíce; je vzácnější než erythema migrans

únava

pálení pokožky

neurologické obtíže – objevují se za 1 měsíc až 3 měsíce od infikování – tiky, škubání ve svalech, parestezie, závratě, nepravidelný srdeční rytmus

bolesti zad – hlavně krční páteře, mezi lopatkami, lumbalgie

neuroborelióza

akutní periferní paréza lícního nervu – lymeská borelióza je nejčastější příčinou akutní periferní parézy nervus facialis u dětí, v likvoru pleocytóza

boreliová meningitida – lymeská borelióza je třetí nejčastější prokazatelná příčina serózní meningitidy v dětském věku

bolesti ve svalech

bolesti kloubů

poruchy vidění – zaostřování, dvojité vidění

keratitis – zánět rohovky (až ve 3. stadiu)

pískání v uších, bušení v uších, různé šumy

poškození jater, ledvin, srdce, zánět mozkových blan, různé jiné záněty a další. Většinou prvně napadne nejvíce poškozený orgán (nervový systém, játra u alkoholika, klouby u starších lidí atp.). Autoimunitní reakce – neustále se opakující záněty mohou vyvolat autoimunitní reakci. Jednou z nich je třeba artritida. Vzniká z často opakovaných slabších zánětů. Autoimunitní reakce se léčí hormonálními přípravky.

Garin-Bujadoux-Bannwarthův syndrom – lymfocytární meningoradikulitida s podílem periferního nervového systému, projevuje se radikulárními bolestmi nebo poruchami senzibility, typicky u dospělých, u dětí zřídkakdy

Pozdní stadium

acrodermatitis chronica atrophicans – degenerace podkoží, nejdříve za jeden rok od infekce, ale i po několika letech od infekce (jeden z hlavních příznaků 3. stadia), predilekční místa jsou akra a kožní plochy nad velkými klouby . Jde o červené nebo modročervené léze, zpočátku je podkoží těstovitě prosáklé. Léze postupně atrofují, kůže je tenká jako cigaretový papír, vrásčitá, cévy jsou dobře viditelné. Nad kostěnými výběžky jsou hmatatelné uzlíky. Dlouhotrvající postižení je provázeno periferní neuropatií. Původcem je vždy B. afzelii.

 

Masáže - ceník
Klasická masáž záda, šíje 30 min. 480 Kč
Klasická masáž záda, šíje 60 min. 600 Kč
Klasická masáž záda, šíje, horní končetiny 60 min. 750 Kč
Klasická masáž záda, šíje, dolní končetiny 60 min. 850 Kč
Klasická masáž dolní končetiny 45 min. 530 Kč
Klasická masáž horní končetiny 30 min. 390 Kč
Klasická masáž celková 90 min. 1.200 Kč
Lávové kameny záda, šíje 45 min. 740 Kč
Lávové kameny plosky nohou + infra vodní lázeň 45 min. 650 Kč
Lávové kameny celková 90 min. 1.100 Kč
Lávové kameny, masáž - lifting obličeje 50 min. 800 Kč
Prevence a redukce celulitidy baňkováním 30 min. 450 Kč
Masáž baňkou, záda 30 min. 450 Kč
Indická masáž hlavy /antistresová/ v sedě 40 min. 550 Kč
Moxování 20 min. 250 Kč
Ušní svíce 2ks 30 min. 250 Kč
Skořicové zábaly  nohy, hýždě, břicho 60 min. 450 Kč
Kineziotaping  /v ceně tejpovací páska a aplikace tejpu/     1cm pásky 5 Kč
Lymfotaping  /v ceně tejpovací páska a aplikace tejpu/     1cm pásky 5 Kč
Reiki 30 min. 330 Kč *
Relaxační lázeň pro nohy v magnetickém poli a infra záření 20 min. 250 Kč
Reflexní terapie plosky nohy  + vodní lázeň 60 min. 720 Kč
Reflexní terapie ruky 50 min. 720 Kč
Breussova masáž 60 min. 700 Kč
Dornova metoda 60 min. 850 Kč
Individualní léčebná výchova 30 min. 360 Kč *
Poradenství a rehabilitace 30 min. 450 Kč *
Rašelinový zábal + masáž 90 min. 750 Kč
Polarizace Bioptronovou lampou 10 min. 50 Kč *
Masáž MIX dle výběru 60 min. 1.100 Kč
Trigger points + masáž 90 min. 1.300 Kč
Trigger points 60 min. 850 Kč *
Při předplacení 8-mi masáží dle Vašeho výběru pro Vás máme připravenu slevu 10%.
*konečná cena je závislá na délce procedury

 

 

CHLAMYDIE

 

Chlamydie jsou bakterie, které způsobují v těle infekci. Chovají se jako nitrobuněční parazité, protože napadají buňky hostitele a přetváří je ke svým potřebám tak, aby byly v těle člověka života a rozmnožování schopné. Chlamydiové infekce jsou velmi zákeřným a většinou mnohaletým (někdy i celoživotním) onemocněním, které se obvykle velmi špatně diagnostikuje. Tváří se totiž jako mnohá jiná, méně závažná onemocnění.

Dnes známe čtyři druhy chlamydiových infekcí. Chlamydia trachomatis, chlamydia pneumoniae, chlamydia psittaci, chlamydia pecorum. Všechny chlamydiové nákazy jsou vysoce infekční a jejich inkubační doba se pohybuje v rozmezí 1 až 3 týdnů.

CHLAMYDIA TRACHOMATIS (CTR)

Je to infekce napadající pohlavní orgány a řadí se mezi pohlavně přenosné choroby. Přenáší se hlavně při pohlavním styku při nechráněném sexu. U chlamydie  trachomatis  ( CTR ) ale může dojít k nákaze i používáním společného prádla (ručníků, povlečení apod.), nebo v místech společně užívaných prostor (sauna, bazén, sprchy, fitness centrum, toalety).

Symptomy onemocnění CTR:

  • Malý defekt na vnějších částech genitálií (puchýřek, uzlinka)
  • Svědění, výtok a nestandardní zápach (může znamenat i kvasinky či jinou infekci)
  • Bolestivost u pohlavního styku, je možné i slabé krvácení
  • Podrážděný močovod
  • Bolesti v podbřišku

Pokud je CTR neléčena může dojít k vážnějším projevům, které indikují napadení a infekci děložního čípku, dělohy či vaječníků. U mužů prostaty a urogenitálních cest. Komplikace CTR často vedou k neplodnosti, a to u obou pohlaví.

Další symptomy u pokročilé chlamydiové nákazy:

muži
zánět močové trubice
dysurie
hlenohnisavý výtok
svědění a pálení při zadržování moči
zánět prostaty
ženy
větší výtok
teplota a bolesti břicha
zánět jaterního pouzdra
zánět adnex
zánět vejcovodu
zánět děložního hrdla
zánět močové trubice
Nicméně 90 % infekcí způsobených chlamydií trachomatis probíhá bezpříznakově. Proto je důležité včasné a spolehlivé zjištění chlamydiové infekce.
Chlamydie jsou přenášeny pohlavním stykem, na dítě při porodu.

Na chlamydie není možné vytvořit si imunitu, je možné nakazit se jimi opakovaně.

Diagnostika a klasická léčba CTR:

  • Pokud má člověk nějaké příznaky, musí se obrátit na odborného lékaře, ženy na gynekologa, muži na urologa
  • Gynekolog provede stěry z poševního čípku, urolog stěry z ústí močové trubice
  • Po stanovení diagnózy, lékař předepíše účinná antibiotika, která se musí užívat 2 až 3 týdny
  • Jako podpůrný prostředek, lze používat doplňky stravy, k posílení imunity
  • Je nutné vyšetření i léčba obou partnerů, může totiž dojít k novému přenosu infekce
  • Po dobu léčby je lépe se zdržet pohlavního styku

CHLAMYDIA PNEUMONIAE (CPN)

Je to onemocnění napadající dýchací cesty. Přenáší kapénkovým přenosem (kýcháním, kašláním apod., dosah aerosolu malých částic produkovaných mluvením nebo kašlem je zhruba 1,8 metru). Odolnost bakterie vůči vnějšímu prostředí, ale není velká. Přesto umožňuje persistenci infekce schopných organismů na hladkém povrchu cca 30 hodin, na porézním materiálu (papír) cca 12 hodin a lidských rukou pouhých 15 minut. Rychlé hynutí na kožní bariéře je nejspíše způsobeno antimikrobiální aktivitou keratinizovaných epitelií – kyselým pH a lipidovým pláštěm, vůči kterému jsou chlamydie citlivé.

Velmi obtížně se chlamydie rozpoznává. Většinou je lehce zaměnitelná s jinými infekcemi. Lékaři se často v diagnostice mýlí, protože má podobné symptomy jako obyčejné nachlazení, chřipka, angína či zánět průdušek aj. Chlamydia pneumoniae (CPN), je nejrozšířenější chlamydiovou nákazou. Každý člověk se s ní v životě setká a u většiny zůstává v tzv. latentní formě. Dalo by se to laicky vyjádřit tak, že spí na nízkých hodnotách a čeká, na vhodný spouštěč, kterým většinou bývá snížení imunity člověka. Poté se opět probouzí k životu, množí se a působí napadenému jedinci značné zdravotní problémy. Záleží tedy na individuálním stavu imunitního systému. Vyšetření na chlamydie je finančně nákladné a zdlouhavé, proto se mnohdy odkládá do doby, kdy standardní léčba nezabírá. Je však možné, že akutní stadium přeléčením nějakými antibiotiky potlačí prvotní příznaky a nemoc přechází v mnohem komplikovanější chronické onemocnění. Z hlediska přenosu infekce, je nakažený člověk neustálou hrozbou pro ostatní.

Příznaky onemocnění CPN:

  • Škrábání v krku, kýchání, úporný a dráždivý kašel (inkubační doba je 1 – 4 týdny)
  • Sinusitida, laryngitida
  • Zimnice, pocení
  • Bolesti hlavy, slabost a zvýšená únava
  • Tlak či bolest v oblasti průdušek a plic
  • Může způsobit i zápal plic

Není-li léčba včasná, radikální nebo správná, mohou se příznaky zhoršovat až po kruté bolesti a celkovou vyčerpanost. Je to způsobeno tím, že chlamydie napadají buňky zevnitř, a to velmi často i imunitní buňky (markofágy). Člověk je oslabený a nemá prakticky žádnou šanci odolávat šíření infekce. Infekce postupně ničí všechny vnitřní orgány, svaly a jiné části těla.

Přibližně 50 % mladých dospělých a 75 % (40 - 90 %) starších lidí má sérologické známky předchozí infekce CPN, tento fakt výrazně ztěžuje sérologickou diagnostiku akutního onemocnění. Patogen je nalezen u cca 6 - 20 % komunitních pneumonií dospělých. Infekce je častější u mužů (60 - 90 %), což bývá dáváno do souvislosti s kouřením. Primární pneumonie je obvyklejší mezi 7. a 40. rokem věku, naproti tomu reinfekce postihují více staré pacienty. V některých studiích je prezentována mortalita 4,9 až 9,8 %, která může být ještě zvýšena komplikující chorobou u starších pacientů (interní onemocnění, superinfekce jiným bakteriálním druhem apod.). Zvláště přítomnost původce u pacientů po transplantaci plic v časném pooperačním období (do 30 dnů) byla dávána do souvislosti s časnou mortalitou a zánětlivými komplikacemi v oblasti dolních i horních cest dýchacích.

Diagnostika a klasická léčba CPN:

  • Přetrvávají- li problémy v respirační oblasti, ale i jiné, nařídí lékař vyšetření krve
  • Po rozpoznání většího počtu chlamydií v krvi se zahájí léčba antibiotiky
  • Vhodná antibiotika se musí užívat nejméně tři týdny v dávkách, které určí lékař
  • Je dobré užívání doplnit podpůrnými prostředky k posílení imunity a energie
  • Vyšetření krve i přeléčení antibiotiky by mělo být opakované, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce

Protože je CPN velmi infekční, měla by léčba probíhat na úrovni infekční ambulance, kde je nemocný v péči specialistů, odborníků na infekční onemocnění. Nejen, že mají nejlepší znalosti v tomto oboru, ale mohou předepisovat speciální léky a vyšetření. Praktičtí lékaři k tomu často nemají pravomoc a jsou tlačeni nedostatkem financí.

Chlamydia psittaci (CPS) Patří mezi zvířecí patogeny s možností přenosu na člověka. Tedy primárně jde o infekční onemocnění zvířat, zvláště ptáků a savců (holubů, papoušků, koní, koček, ale i prasat, ovcí, skotu). Nejčastější cestou přenosu je kontaminovaný trus, peří apod. K nákaze dojde vdechnutím spórů.

Chlamydia pecorum (CPC) I tento druh patří mezi zvířecí nemoci, byl vyčleněn z chlamydia psittaci a jeho hostitelé patří do širšího spektra savců a ptáků.

Výzkum chlamydiových infekcí i způsobu jejich léčby stále pokračuje, přesto toto onemocnění trápí spoustu lidí. Je velmi úporné a nemocný má často oprávněný pocit, že se chlamydií nezbaví. Po přeléčení a zlepšení stavu se po nějaké době dostaví opět recidiva. Je to začarovaný kolotoč. Protože se těžko přichází na to, že organismus člověka je napaden chlamydiemi. Může se stát, že člověk v produktivním věku přichází k lékaři s opakovanými obtížemi a mnohdy velkými bolestmi, podstupuje různá jiná vyšetření, kde se de facto nic nezjistí. Lékaři pak na takového jedince pohlíží jako na hypochondra nebo simulanta. Neléčené chlamydie způsobují různé bolesti a onemocnění, např. svalů, kostry, cév, nervového systému a vnitřních orgánů. Mohou stát i za tak závažnými nemocemi, jako je astma, artritida, Alzheimerova choroba, Crohnova choroba, chronický únavový syndrom, chronická sinusitida, RS (roztroušená skleróza), zánětlivé střevní onemocnění, prostatitida, fybromyalgia, kardiovaskulární onemocnění a spoustu dalších.

Antibiotický útok na chlamydie řeší jen následky.
Imunitní systém si sám s bacilem nedovede poradit. Nasazené antibiotikum ve chvíli aktivní nemoci problém vyřeší tím, že bacil zničí. Celý problém tak řeší antibiotikum za imunitu, jinými slovy imunita neposílí, zůstane stát, ve střevech vznikne dysbióza a imunita se tímto krokem dokonce ještě více oslabí. Za nějaký čas přijde jiná chlamydie či jiný bacil a nemoc je tu zpět.


% napadených chlamydiemi v Německu  - podle věku.

 

 

Test na chlamydie lze provést doma. Výrobce MIRATES (cena cca 500Kč). Nebo na frekvenčním generátoru F-scan3 či Sensitiv Imago 530. Zjištění na těchto vysocetechnologických přístrojích lze určit veškerou mikrobiologii, tudíš zjištění je podstaně levnější vzhledem k rozsáhlosti měření s přesností na 96 % bez invazivního zásahu.

 

 

MĚCHOVEC - ANCYLOSTOMA DUODENALE

 

Mezi lidské měchovce spadají dva druhy hlístic, Ancylostoma duodenale (hookworm) a Necator americanus. (Dospělé samičky dorůstají délky 10 až 13mm (A. duodenale), 9 až 11mm (N. americanus); dospělí samečci 8 až 11 mm (A. duodenale), 7 až 9 mm (N. americanus).

Méně početná skupina měchovců, která infikuje zvířata, se může stát vnitřním parazitem člověka (A.ceylanicum), nebo může proniknout lidskou pokožkou (zavrtáním larev v pokožce), které se ale následně nevyvíjejí. (A. braziliense, Uncinaria stenocephala).


Vajíčka opouštějí tělo nositele výkaly . Při příznivých podmínkách (vlhkost, teplo, chlad) se larvy vylíhnou za jeden až dva dny v půdě, nebo ve výkalech  , po pěti až deseti dnech (a dvou „svlékání“) se stanou larvami, které jsou schopny přenést nákazu . Tyto larvy mohou přežít 3 až 4 týdny v příznivých přírodních podmínkách. Do kontaktu s lidským hostitelem přijdou tak, že larvy proniknou pokožkou člověka – provrtají se). Žilami se dostanou do krevního řečiště až k srdci a plicím. Proniknou k plicním alveolám, následně se dostanou od bronchiálního stromu až k hltanu a hostitel je jednoduše spolkne . Larvy se dostanou až do tenkého střeva, kde zůstanou po dobu potřebnou k jejich vývinu na dospělé jedince. Dospělí jedinci žijí v útrobách tenkého střeva, přichyceni ke stěně tenkého střeva a následně se živí krví svého hostitele – člověka . Většina těchto parazitů se z těla vyloučí během 1-2 let, avšak rekordy jejich parazitování v organismu mohou dosáhnout i více let.

Některé larvy A. duodenale, které proniknou lidskou pokožkou jsou nečinné (ať už ve střevě nebo svalovině). Kromě toho, k nákaze parazitem A. duodenale může dojít i orálně (ústním otvorem). Avšak N. americanus vyžaduje migraci.

Geografický výskyt:
Celosvětový výskyt - nejčastěji na územích s vlhkými, teplými klimatickými podmínkami. Oba paraziti, N. americanus a A. duodendale se objevují v Africe, Asii a na celém americkém kontinentu. Necator americanus dominuje více v Americe a Austrálii, zatím co jako jediný A. duodenale se objevuje ve středovýchodní a severní Africe a jižní Evropě.

 

Kde se mohou vyskytovat: v tenkém střevě dospělci, larvy kdekoliv včetně mozku.

Mají širokou ústní kapsuli, vybavenou sklerotizovanými zuby.

Těmi červ poškozuje střevní stěnu a saje krev.

V tenkém střevě dospělci kladou vajíčka, která odcházejí stolicí ven.

Nakazíme se: Vylíhlé larvy mohou pronikat kůží při náhodném kontaktu s novým hostitelem, např. chůze naboso. V místě vstupu se vytvoří puchýřky, bulky. Častější je ale přenos kontaminovanou potravou, nebo vodou.

 

Symptomy:

- dospělci poškozují střevní stěnu

- objevuje se krev ve stolici

- anémie v důsledku deficitu Fe

- nedostatek proteinů, ubývání na váze

- poruchy krevního oběhu.

 

Pozor u CROHNOVY choroby: často jsou nakaženi měchovci, ale často je přítomna škrkavka, motolice a roupi, škrkavka dětská, psí, a tenkohlavec. Ke Crohnově chorobě se vztahují nejčastěji měchovci, motolice, tenkohlavec a Helicobacter.

Crohnova choroba je autoimunitní zánětlivé onemocnění, postihující především tenké střevo.

Stěna střeva je ztluštělá, jsou tu vředy, píštěle, abscesy, průsvit střeva se zužuje. Průvodními jevy jsou průjmy, bolesti břicha, poruchy trávení a vstřebávání. Dále zvýšená teplota, bolesti kloubu, záněty oka!!! Má kolísavý průběh s obdobím klidu a aktivity!

 

Motolice a měchovci svými zoubky a přísavkami poškozují střevní stěnu, tkáně se brání zajizvením a kalusy. Tenkohlavec se zavrtává kolmo do střevní stěny, a i když jeho hlavním stanem je tlusté střevo, vyskytne se i v tenkém. Helicobacter zase způsobuje vředy.

 

Vajíčko měchovce má cca 65µm x 35 µm, tedy je cca 8x větší než červená krvinka:

 

Měchovec lidský a zuby měchovce psího:


 

MOTOLICE

 

MOTOLICE JATERNÍ - FASCIOLA HEPATICA

Velikost: 20 - 30 mm x 13mm

Ploší červi, mají přísavky s trny, kterými se lépe uchycují na tkáni hostitele. Jejich název naznačuje, že si naši předkové všimli souvislosti mezi tímto parazitem a točením hlavy.

Mnozí američtí vědci je dávají do souvislosti s roztroušenou sklerózou.

Dr. Hulda Clarková je dává do souvislosti s rakovinou a s únavovým syndromem.

Motolice jsou běžné. Rády ucpávají žlučovody, a když se kolem nashromáždí ještě cholesterolová zátka, na ultrazvuku pak imitují „žlučové kameny“.

Jejich larvy putují tělem jako larvy každého parazita, takže je můžeme najít prakticky všude. Ze zažívacích orgánů játra, slinivka, žaludek, střevo. Vyvolávají chronické hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy, alergické reakce.

Motolice slinivková žije především ve vnitřně sekretorické části slinivky. Bezpečně ji najdete u cukrovkářů, nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké.

Všechny motolice zhoršují metabolismus, a proto je často nacházím u lidí s nadváhou.

 

Vývojová stadia motolice

Motolice v játrech jelena

Dospělci významných jaterních či gastrointestinálních motolic: Fm; Fascioloides magna, Fh; Fasciola hepatica, Pc; Paramphistomum cervi, Dd; Dicrocoelium dendriticum.

 

Způsob přenosu motolic: z masa býložravců, kteří pozřou cerkárii přichycenou na stéblu trávy, nebo na vodní rostlině. Z krabího a rybího masa, špatně tepelně upraveného. Možná je i kontaminace ze špatně omyté zeleniny pěstované blízko pastvin nebo vodních reservoárů.

Pokud hostitel spolkne metacerkárie, ony vytvoří cysty ve dvanáctníku, penetrují stěnou střeva a dostanou se do jater. Motolice žerou jaterní parenchym a sají krev předtím než dosáhnou žlučovodů, kde dospějí asi po 12ti týdnech. Dospělá motolice jaterní žije až 11 let.

Motolice jaterní se vyskytuje hojně zejména na Karibských ostrovech, v Jižní Americe, jižní Francii, Velké Británii a Alžírsku. Infekce u lidí se vyskytují zejména v oblastech, kde se chovají ovce a skot. Motolice působí na dobytku velké škody a snižují produkci vlny, mléka a masa.

Projevy nakažení motolicemi:

- Destrukce jaterní tkáně

- Potíže žlučovodů

- Záněty jater, cirhózy, žloutenky, zvětšená játra

- Průjmy

- Anémie

- Pokud se mladí červi ztratí v břišní dutině, pak udělají cysty v břiše a často zvápenatí; potíže pak zahrnují bolesti hlavy, bolesti zad, zimnice a horečky

Na Středním Východě lidé často jedí syrová játra krav a pokud je zde motolice, působí to potíže s kašlem, chrapot, bolest a podráždění hrtanu, jak se mladí červi přichytí na tkáně hrtanu a hltanu.

 

Vývojový cyklus motolice velké. 1. Schéma vývojového cyklu, 2. Pseudocysta v játrech jelena lesního, 3. Dospělá motolice v jaterní pseudocystě u jelena lesního, 4. Pigmentace jater jelena lesního způsobená infekcí motolicí velkou, 5. Typická lokalita mezihostitele – vodní plž (př. bahnatka malá) a definitivního hostitele – spárkatá zvěř (např. jelen lesní, daněk evropský).

Výskyt motolice v ČR u spárkaté zvěře (2002)

 

Na motolice nezabere Vermox, Zentel je také slabý. Motolice omezí, ale nezahubí. Tady pomůže jen Cesol nebo kvalitní Zapper.

Léčba ve světě: triclabendazol 1 dávka, nebo alternativně 10 – 15 dávek bithionolu

 

MOTOLICE ŽLUČOVÁ - CLONORCHIS SINENSIS

Výskyt – Čína, Japonsko, Taiwan, Vietnam, Korea

Ročně infikuje asi 19 milionů lidí.

Infikují zejména žlučové cesty u plazů, ptáků a savců.

U lidí se červi usídlí ve žlučovodech, jsou velcí 12-20mm x 3-5mm širocí. Produkují vajíčka s částečně vyvinutými embryi, která jsou veliká 29x16 µm. Odcházejí střevní cestou fekáliemi ven. Motolice žlučová může přežívat ve svém hostiteli až 25 let! Hostiteli jsou zejména kočky, psi, lišky, jezevci. Jelikož je mnoho infikovaných a lidé v těchto oblastech mají zvyk jíst syrové rybí maso, je infikace Clonorchis velký problém. Potíže závisí na množství červů, které může jít až do tisíců. U jedné autopsie bylo nalezeno kolem 6000 dospělých červů. V takovém případě dochází ke zvětšení jater, ztluštění stěn žlučovodů, fibróze a destrukci jaterního parenchymu. Clonorchis nenapadá jaterní tkáně, proto u Clonorchis nedochází k rozsáhlé nekróze jater.

 

Vajíčka s embryem přejdou ze žlučovodů do stolice .  Vajíčka se dostanou do vhodného hostitele – šneka .  Z každého vajíčka se vylíhnou miracidia , která projdou několika vývojovými fázemi (sporocysty , rediae , and cercariae ).  Cerkárie vyjdou ze šneka a po krátké době, kdy volně plavou ve vodě, přijdou do kontaktu s rybou, penetrují do jejího masa, kdy udělají cysty jako metacerkárie .  Infekce u lidí je skrze maso ryby, která je špatně tepelně upravená, nakládaná, uzená… . Po požití se metacerkárie zacystují ve dvanáctníku   a později sestupují do žlučovodů . Dospívání trvá asi 1 měsíc. Dospělá motolice měří asi 10 to 25 mm x 3 to 5 mm a usazuje se ve žlučovodech. Kromě lidí se stávají jejími hostiteli jiní savci.

 

 

 

MOTOLICE PSÍ - OPISTHORCHIS FELIENEUS

MOTOLICE THAJSKÁ - OPISTORCHIS VIVERRINI

Motolice thajská (Opisthorchis viverrini, Stiles et Hassal,1896) (anglicky Southeast Asian liver fluke) je parazit ze třídy motolic, který se lokalizuje v játrech a žlučových cestách člověka, psa a kočky, případně dalších rybožravých savců. Parazit se vyskytuje v Thajsku, Laosu a Kambodži. Vývojový cyklus motolice je složitý a zahrnuje 2 mezihostitele. Prvním mezihostitelem jsou plži rodu Bithynia, druhým jsou ryby z čeledi kaprovitých. Je velmi rozšíření i v České republice díky migraci asijských národů.

Historie: V roce 1911 Leips našel při pitvě dvou vězňů v severním Thajsku motolice, které identifikoval jako O. viverrini. O šest let později však Kerr (1916) uvádí, že 17% vězňů ze stejné lokality je infikováno druhem O. felineus. Teprve Sadun (1955) v padesátých létech porovnával všechny nálezy motolic z jater lidí ze severních oblastí Thajska a potvrdil, že se jedná o motolici thajskou. Dnes se již ví, že O. viverrini je hlavním původcem jaterní motoličnatosti u lidí nejen v Thajsku, ale i Laosu a Kambodži a jiných státech.

- Vyskytuje se zejména v jižní, centrální a východní Evropě, Turecku, jižní části Ruska, Vietnamu, Indii a Japonsku, také byla zjištěna v Puerto Rico a na Karibských ostrovech, Thajsku, Laosu a jihovýchodní Asii

- Vyskytuje se asi u 1-3 miliónů lidí

- Pacienti zaznamenávají zejména symptomy jako průjem a eroze stěny žlučovodů

- Infekce u lidí vznikají z konzumace špatně tepelně upravených ryb

 

 

MOTOLICE STŘEVNÍ - FASCIOLOPSIS BUSKII

Je to největší motolice, která dosahuje rozměrů 75mm x 20mm.

Je morfologicky velmi podobná motolici jaterní.

Zásadní rozdíl je, že Fascilopsis Buskii obývá tenké střevo (duodenum a jejunum) a ne játra.

Jsou přisáté k mukóznímu epitelu nebo jen leží přikryté mukózním sekretem střeva.

Každá z nich denně produkuje asi 25.000 vajíček. Tato vajíčka se nedají rozlišit od vajíček F. hepatica. Vajíčka odcházejí stolicí, a aby se vyvíjela, musí dosáhnout vody.

Tato motolice se u lidí vyskytuje zejména v Číně, Taiwanu, Laosu, Kambodži, Indii, Korei a v Indonésii. Vyskytuje se i v České republice díky mirgaci asijských národů a cestováním do exotických destinací. Lidé se nakazí konzumací vodních rostlin, které jsou hnojeny lidskými nebo prasečími výkaly, nebo loupáním těchto rostlin ústy před konzumací.

Symptomy:

Červi se krmí jídlem, které člověk sní, ale také jeho střevním mukózním povlakem, způsobují záněty, ulceraci a abscesy v místě, kde se přichytí.

Běžný je průjem, zvracení, nevolnost, bolest střev, zejména ráno.

Pokud je červů hodně, mohou blokovat střevo a způsobit jejich ucpání.

Reakce na metabolity červů může způsobit leukocytózu, anémii a eosinofílii.

 

Vajíčka fasciolopsis buski:

 

Životní cyklus Fasciolopsis buski:

 

Nedovyvinutá vajíčka se dostanou skrze střevo do stolice .  Ve vajíčkách se ve vodě vylíhnou embrya , z vajíček se vylíhnou miracidia , která infikují příhodného šneka .  Uvnitř šneka paraziti projdou několika vývojovými fázemi (sporocysty , rediae , a cerkárie ).  Cerkárie se uvolní ze šneka  a zacystují se jako metacerkárie na akvatických rostlinách .  Hostitel savec se infikuje snědením metacerkárií na akvatických rostlinách. Po snědení se metacerkárie zacystují ve dvanáctníku  a přichytí se ke stěně střeva.  Tam se vyvíjejí do dospělosti (20 to 75 mm x 8 to 20 mm) za přibližně 3 měsíce, přichycené na stěně střeva savce (člověka nebo prasete) .  Dospělí jedinci žijí asi 1 rok.

 

Dospělí jedinci fasciolopsis buskii:

 

 

MOTOLICE PLICNÍ - PARAGONIMUS WESTERMANI

Prvně byla plicní motolice popsána na Taiwanu na konci 19. Století. Od té doby bylo ve východní Asii popsáno mnoho případů. U lidí se vyskytuje zejména v Japonsku, Jižní Korei, Thajsku, Taiwanu, Číně a na Filipínách.

Jako reservoáry slouží psi, kočky, prasata a malí hlodavci.

Přenáší se především tím, že lidé jedí nedostatečně tepelně upravené maso korýšů, které obsahuje metacerkárie P. westermani. Nebo se neomyjí nástroje, kterými se korýši porcují a tak se motolice plicní přenese s jiným jídlem do trávícího traktu člověka.

Metacerkárie vytvoří cysty v tenkém střevě a částečně penetrují stěnu střeva. Zde zůstávají několik dní, než se začnou přesunovat skrze bránici do plic. Zde se zapouzdří a dospějí asi za 8-12 týdnů. Během migrace se někteří červi zapouzdří v jiných orgánech, produkují zde ektopické léze.

V plicích působí ulceraci, cysty, zjizvení, plíce vypadají jako popepřené.

Symptomy:

- kašel

- krvavé sputum

- bolest na plicích

- zánět pohrudnice

- Často je to provázeno mírně zvýšenou teplotou.

Těžko se příznaky rozlišují od tuberkulózy a zápalu plic. Červi v cystách mohou být nalezeni i na stěně břicha, v lymfatických uzlinách, v srdci a částech nervového systému. V mozku působí epilepsii a paralýzu. Při rozsáhlé infekci mohou způsobit smrt.

Pokud pacient v endemických oblastech vykazuje pulmonární stres, krvavé sputum a eozinofílii + zvýšené IgE, měl by být vyšetřen na motolici plicní.

Životní cyklus motolice plicní:

Vajíčka jsou spolknuta s vykašlaným hlenem z plic nebo jsou spolknuta jinak a projdou ven se stolicí .  Venku se ve vajíčkách vytvoří embrya , a vylíhnou se miracidia a hledají okamžitě hostitele, šneka, a proniknou jeho měkkými tkáněmi .  Miracidia projdou několika vývojovými fázemi uvnitř šneka : sporocysty , rediae , ty poslední vyprodukují mnoho cerkárií , které ze šneka vylezou.   Dále podniknou invazi do dalšího hostitele, kterým je krab, rak, langusta nebo jakýkoli korýš, zde se zapouzdří, vytvoří cysty a stanou se z nich metacerkárie. Toto stádium je infekční pro savce .  Člověk se nakazí požitím nedostatečně tepelně upraveného masa korýše, který metacerkárie obsahuje .  Metacerkárie udělají cysty ve dvanáctníku , penetrují skrze stěnu střev do peritonea, potom skrze stěnu břicha a bránici do plic, kde vytvoří enkapsulaci a vyvíjí se k dospělosti (7.5 to 12 mm by 4 to 6 mm).  Červi také mohou dospět k jiným orgánům jako je mozek a svaly. Zde se ovšem jejich životní cyklus nedokončí, neboť vajíčka zde nakladená zde nemohou přežít. Čas mezi enkapsulací a produkcí vajíček je 65 až 90 dnů. Infekce u lidí přetrvává i 20 let. Zvířata jako prasata, psi, kočky, jsou často hostiteli P. westermani.

Vajíčka motolice plicní:

 

Dospělý jedinec motolice plicní:

 

 

MOTOLICE SLINIVKOVÁ - EURYTHREMA PANCREATICUM

Hulda Clark uvádí, že všichni diabetici mají motolici slinivkovou, Eurytrema pancreaticum, v jejich slinivce. Vypadá to, že dostaneme tuto motolici tím, že jíme hovězí maso a výrobky z kravského mléka. Tuto motolici není problém zabít zapperem nebo frekvenčním generátorem, ale brzy se zase reinfikujeme jejími infekčními stádii v jídle. Eurytrema se v naší slinivce nevyvíjí pokud k tomu nemá k dispozici methanol. Znečištění Methanolem je typické pro naše jídlo  - nachází se vit is found in processe balených vodách, v umělých sladidlech, vodách sycených CO2 a všech nápojích v prášku

Když se nám podaří zabít tohoto parazita a nepoužívat nic, co obsahuje methanol, můžeme postupně snížit dávku inzulínu (s lékařem) na polovinu už během 3 týdnů. Je třeba pečlivě kontrolovat krevní cukr a dávku inzulínu, protože se slinivka rychle zotavuje. I když 90% Langerhansonových ostrůvků bylo zničeno, mohou se zotavit tak, že postupně inzulín není potřeba.  Samotné inzulínové injekce mohou být znečištěny methanolem a tak zhoršovat průběh nemoci. Je třeba ze stravy vyloučit vše, co methanol může obsahovat.

Diabetici mají často v těle kyselinu koji. Koji kyselinaje často v kávě a také v bramborách, které mají šedá místa. Je třeba se jim důrazně vyhnout. Všichni diabetici také mají virus HA ve slinivce. Tento virus roste na kůži jako bradavice, ale rozšiřuje se po těle zejména ve slezině a játrech. Není nutné tento virus zabíjet, protože zmizí společně s motolicí slinivkovou.

 

 

 

Velikost: (10-18 x 5-9 mm) je široká, placatá, oválná.

Vajíčka (50-80 x 35-40 µm) mají v sobě embrya již v samičce.

Eurytremiasa často působí je mírné symptomy. Větší infekce se projevuje jako gastrointestinální potíže jako nadýmání, zvracení, průjem nebo zácpa. Žloutenka, zvětšená játra občas provází tuto infekci. Eosinophilie je vzácná.

Motolici slinivkovou je třeba spojovat zejména s cukrovkou. Zabít se dá zapperem nebo plasmovým generátorem.

Dárkový poukaz na komplexní vyšetření Medicnatur 

Délka trvání komplexních analýz 4,5 - 5 hod.

 

Komplexní vstupní program měření s návrhem detoxikačního protokolu na míru, vč. vzdělávání

(délka trvání komplexních měření, vč. výživového poradenství 4,5 - 5 hod.)

 

Měření biologických zátěží samostatně 15 min. až 1 hod., v závislosti na druhu vybraného měření daným detekčním přístrojem.

 

 

 

 

  PRVNÍ PORADENSKÉ CENTRUM PREVENCE 

V ČR s komplexní péčí o člověka

 

M E D I C N A T U R

LOGO MEDICNATUR

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Veřejné prohlášení Prvního Poradenského Centra Prevence MEDICNATUR: 

Vzhledem k situaci, která probíhala českými médii na téma léčitelství, vydáváme veřejné prohlášení pro upřesnění naší konkrétní činnosti, aby případně nedocházelo k dezinformacím, že naše Poradenské Centrum Prevence MEDICNATUR se zcela distancuje od těchto praktik. 

Již dříve prošlo všemi kontrolními orgány, Magistrátu hlavního města Prahy, vč. Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu, České společnosti klinické biochemie J.E. Purkyně, Státního úřadu pro kontrolu léčiv, vč. Živnostenského odboru, které posuzovaly činnost našeho centra prevence, kde neshledaly při šetření jakékoliv pochybení z naší strany, že bychom našimi postupy nějak poškozovali své klienty. V žádné ze svých činností neporušujeme zákony ČR a legislativu EU. Naše práce působí v oblasti prevence a zdravého životního stylu, nikoliv v oblasti léčby. Poradenství, jak již máme roky uvedeno na našich webových stránkách, není zdravotnická činnost.

Tímto se distancujeme od jakýchkoliv léčitelů a "šarlatánů". 

Za celé roky provozu našeho centra prevence na nás nikdy žádný náš klient, který navštívil naše zařízení, nepodal žádnou oficiální stížnost. Naše poradenské centrum prevence má za celé roky působení v oblasti prevence a zdravého životního stylu za sebou velké množství spokojených klientů, od kterých máme písemné vyjádření stvrzené osobním podpisem o spokojenosti s kvalitním a profesionálním přístupem ke klientovi a kvalitou poskytovaných služeb. Naši klienti se k nám rádi vracejí a doporučují nás svým známým na základě osobních zkušeností. Z tohoto důvodu jsme v oblasti prevence a zdravého životního stylu již dlouhá léta.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    

 

R E V O L U C E   V   P E V N É M    Z D R A V Í

 

"MEDICNATUR"

INSTITUT PŘIROZENÉHO ZDRAVÍ

a

PRVNÍ PORADENSKÉ CENTRUM PREVENCE V ČR

s komplexní péčí o člověka

 

PORADNA BIOMICROSCAN

 



zajišťují vysoký standard nabízených služeb a ochranu našeho
antiaging detoxikačního know-how spolu s produkty nejvyšší kvality, se kterými máme vynikající letité zkušenosti a jsou osobně prověřované pod speciálním mikroskopem.

Ochranné logo "PRVNÍ PORADENSKÉ CENTRUM PREVENCE V ČR
MEDICNATUR s komplexní péčí o člověka", mohou používat pouze
autorizované spolupracující poradny uvedené na tomto webu, které dodržují
komplexní antiaging program a know-how, včetně používání nadstandardních
produktů nejvyšší kvality. Výhradní autorizaci k užívání loga uděluje
pouze Petr Procházka.

Žádám tímto nejmenované poradny, aby ze svých úvodních
stran na webu odstranili slogany, které jsou mým duševním
majetkem + fotografie mé poradny.


Předem děkuji a hezký den,

Petr Procházka

 

 

MEDICNATUR

INSTITUT PŘIROZENÉHO ZDRAVÍ

A

PRVNÍ PORADENSKÉ CENTRUM PREVENCE V ČR

s komplexní péčí o člověka

 

Rozšířili jsme prostory našeho moderního poradenského centra

spolu se službami a novými technologiemi pro klienty

z důvodu velkého zájmu naší neustále rostoucí klientely.

 

 

 

Musíme stále sledovat nové trendy v oblasti zdraví

a být vždy o krok napřed.

 

 

 

Chceme si zachovat vysokou prestiž a popularitu,

kterou v Praze máme.

 

 

 

Děkujeme našim klientům za přízeň a důvěru,

kterou do nás vložili. Budeme se i nadále snažit

o uspokojování Vašich potřeb. Především preventivní eliminaci

Vašich počátečních lapálií, které rutinní pojišťovnická

medicína svými klasickými vyšetřovacími metodami neřeší, protože často nehledá skutečné příčiny zdravotních potíží.

 

Zabýváme se příčinami potíží a předcházíme jim.

 

 

 

 

Antiaging prevence, dokáže přírodní cestou odstranit z těla vše, co do něj nepatří a umožnit mu, aby mohlo využít své síly a schopnosti samo se regenerovat.

 

 

 

 

 

 

Dárkový poukaz na komplexní analýzu

dárek vhodný k vánocům, narozeninám, svátku

nebo jiné významné události

 

 

 

 

 

 

 


 

 

více informací zde

 

 

 

 


Karel Kolpek

Detoxikační antiaging poradce
Elektroherbalista

 

 

Můj krátký příběh:

K naturopatii jsem se dostal zcela náhodně. Dokonce bych o sobě prohlásil, že jsem byl typický příklad někoho, kdo by si z alternativní medicínou opravdu nic nezačal. Ale osud tomu asi chtěl jinak.

Celý život jsem sportoval a ještě se stále snažím sportovat, což se bohužel v posledních letech začalo dosti negativně projevovat na mém zdraví. Nyní již samozřejmě vím, že jsem se ke svému tělu nechoval hezky a co se týče stravy, o té ani nemluvě. Také jsem ale celý život měl problém s imunitním systémem, což se ještě posledních pár let stále zhoršovalo.

A když jsem absolvoval spousty různých lékařských vyšetření z nulovým výsledkem a už si opravdu nevěděl rady, přišel se za mnou rozloučit můj dlouholetý kamarád Jirka Honzátko, který se věnuje naturopatii.

Nejdříve jsem tomu nevěnoval žádnou pozornost, ale časem se mi to rozleželo v hlavě, absolvoval jsem u pana Procházky první screeningové vyšetření, začal jsem s detoxikační fází a s likvidací parazitů v těle a již po 14 dnech jsem začal pociťovat značné změny. Po zhruba třech měsících jsem si srovnal imunitu, trávení, nastartoval funkčnost jater, zamezil vypadávání vlasů, zlepšil se můj pohybový aparát a spousta dalších mých dlouholetých zdravotních problémů.

Co mě ale absolutně dostalo byla ta skutečnost, že dokáži najednou řešit všechny mé zdravotní trable. Proto jsem se rozhodl, že se budu v tomto oboru dále rozvíjet, zaškolovat a hlavně pomáhat dalším lidem, kteří mají podobné nebo ještě mnohem větší zdravotní problémy než-li já a moderní medicína si s nimi již neví nebo "nechce vědět" rady.

 

Kontakt:

tel. 605 537 424

www.naturopatickaporadnapraha.cz

 

 

TASEMNICE

 

Tasemnice dětská (Hymenolepis nana, von Siebold 1852)

je kosmopolitně rozšířený parazit ze třídy Cestoda (tasemnice), jehož definitivním hostitelem bývá nejčastěji člověk. Vývoj může být přímý nebo nepřímý s jedním mezihostitelem. Nákaza tímto druhem tasemnice se nazývá hymenolepióza a v současnosti se počet nakažených osob odhaduje na 45 až 50 miliónů.

 

Tasemnice bezbranná (Taenia saginata, 1782)

je kosmopolitně rozšířený helmint z čeledi Taeniidae. Definitivním hostitelem je člověk, mezihostitelem skot. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka, kde se živí tráveninou. Člověk se nakazí pozřením nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa s boubelemi. Jedná se o zoonózu. Hlavním preventivním opatřením před nákazou člověka je krom tepelné úpravy masa také veterinární prohlídka poráženého skotu, při které se nařezávají svaly na predilekčních místech (žvýkací sval, sval jazyka) a sleduje se přítomnost boubelů. Lékem volby proti T. saginata je praziquantel.

 

Tasemnice psí (Dipylidium caninum Linnaeus, 1758)

je hojně rozšířeným parazitem z třídy tasemnic, který se lokalizuje ve střevě psů, koček, případně dalších psovitých a kočkovitých šelem, výjimečně u člověka. Vývojový cyklus tasemnice zahrnuje blechu jakožto mezihostitele. Tasemnice dosahuje délky 20-50 cm, šířky 4 mm a živí se střevním obsahem. U psů a koček probíhá infekce většinou bez příznaků, při masivních invazích může docházet k průjmům. Mezi anthelmintika působící proti tasemnici psí patří praziquantel, nitroskanát a bunamidin.

 

Tasemnice kočičí

Tasemnice jsou velmi častými parazity, kterými se mohou nakazit kočky všech věkových kategorií, a to hlavně kočky s volným pohybem venku. Příznaky napadení nemusí být příliš výrazné, záleží na stáří kočky, její kondici, výživě, množství a druhu tasemnic. Části tasemnic se nachází na povrchu trusu a jsou patrné pouhým okem. Vzhledem k tomu, že kočky velmi pečlivě své exkrementy zahrabávají, nemusí méně pozorný chovatel nic postřehnout.

Vývojový cyklus tasemnic je složitý a probíhá přes jednoho nebo více mezihostitelů. Bez mezihostitelů není možný vývoj tasemnic, tedy ani nakažení dalšího jedince přímo od kočky. Člověk se těžko může nakazit tasemnicemi, které parazitují u koček, protože je nemyslitelné, aby titíž mezihostitelé byli potravní složkou člověka.

 

Tasemnice hrášková

Tasemnice hrášková je další běžnou tasemnicí, která jako dospělý jedinec žije v zažívacím ústrojí psa. Její tělo dosahuje délky 50 - 100 cm. I tato tasemnice potřebuje ke svému dalšímu vývoji mezihostitele.

 

Tasemnice hovězí

Infekce tasemnicí hovězí je velmi častá.

Dospělý červ obývá lidské tenké střevo. Má malou hlavičku velikosti 1-2 mm a až 1000 segmentů, které dodávají tasemnici typický páskovitý vzhled. Tasemnice měří 4,5 až 9 metrů. V segmentech se tvoří vajíčka, segmenty naplněné vajíčky se odpoutávají z konce řetězu, odcházejí stolicí a jsou pozřeny hovězím dobytkem. Z vajíčka se ve střevě krávy vylíhne larva, která pronikne do střevní stěny a nechá se zanést krevním proudem do příčně pruhovaného svalstva, kde se opouzdří. Člověk se nakazí konzumací syrového nebo nedovařeného hovězího masa.

Nákaza tasemnicí hovězí obvykle nemá žádné příznaky, mohou se ale vyskytovat bolesti v nadbřišku, průjmy a hubnutí. Někdy mohou pacienti cítit pohyb segmentů při jejich průchodu konečníkem ven.

 

Tasemnice rybí

Tasemnice (Cestoda) jsou třídou bezobratlých živočichů, patřící do kmene ploštěnci (Platyhelminthes), kteří žijí parazitickým způsobem života. Je známo zhruba 5000 druhů tasemnic, jež parazitují u všech skupin obratlovců, zejména pak ryb a paryb. Některé druhy se mohou usazovat v játrech nebo v mozku, většinou ale parazitují ve střevech.

Plnohodnotný jedinec je tvořen hlavičkou (scolex) velikosti špendlíkové hlavičky, která má na svém horním konci věnec příchytných háčků (rostelum), a různým počtem plochých článků (proglotidů). Tasemnice mají pentlicovité tělo a mohou dosahovat délky několika metrů. Pokožka vylučuje kutikulu, která je chrání před trávícími šťávami hostitele. Dýchají anaerobně, potravu vstřebávají celým povrchem těla, vylučovací soustavu představují protonefridie tvořené plaménkovitými buňkami. Tasemnice jsou hermafrodité, poslední články jejich těla jsou vyplněny oplozenými vajíčky, které s výkaly opouští tělo.

Řada tasemnic představuje významné patogeny z hlediska humánní i veterinární medicíny. Pro většinu tasemnic jsou typické složité vývojové cykly zahrnující jednoho i více hostitelů a lokalizace dospělých tasemnic ve střevech definitivního hostitele. Tasemnice je přisátá hlavičkou ke stěně střeva a hostitele obírá o mnoho živin.

 

 

Další druhy tasemnic:

 

Škulovec široký (Diphyllobothrium latum)

je velká tasemnice z řádu štěrbinovky (Pseudophyllidea), příp. po novu z řádu Diphyllobothriidea. Je to endoparazit, který se vyvíjí v celé řadě živočichů (včetně člověka) a vyznačuje se poměrně složitým životním cyklem – má dva mezihostitele a jednoho definitivního.

Z vajíček se ve vodě líhnou larvy - koracidia - která musí být do několika hodin pozřena buchankou (vodním korýšem, v tomto případě čeledi Cyclopidae a Diaphomidae). V buchance vzniká další infekční stadium, procerkoid. Je-li buchanka pozřena rybou, vzniká tzv. plerocerkoid, usídlí se v rybí svalovině a čeká, zda bude ryba sežrána savcem - jako je pes, vlk, tuleň, rys, vepř nebo člověk. Následně vzniká ve střevě dospělá tasemnice (o rozměrech až 10 metrů, vzácně snad i 17 metrů), probíhá zde pohlavní rozmnožování a dochází k produkci masivního množství vajíček.

Udává se, že vychytává ve střevě vitamín B12 a může proto působit megaloblastickou anémii.

 

Měchožil bublinatý

též měchožil větvený či tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis, syn. Alveococcus multilocularis) je drobná, 2–5 mm dlouhá tasemnice, která parazituje ve střevě především lišek, příležitostně i psů či koček. Jejím mezihostitelem jsou hlodavci, vzácně se však mohou nakazit i ostatní savci, včetně člověka. V tkáních a orgánech mezihostitele vytváří laločnaté mnohočetné cysty, boubele typu alveokok. Onemocnění, které tímto způsobuje, alveolární hydatidóza, končí bez léčby téměř vždy smrtelně.

Z polknutého vajíčka se v trávicím traktu vyvine larva, která projde stěnou střeva a putuje organismem, usidluje se v tkáních, nejčastěji v játrech a mozku. Růst larev může připomínat nádor. Pro odstranění je obvykle třeba operace. Člověk jako mezihostitel se může nakazit kontaktem se zamořenou půdou, zvířaty (psi, kočky, lišky), ovocem a zeleninou potřísněnou výkaly zvířat, nakažených tímto parazitem.

 

Měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus)

je drobná, obvykle 3–6 mm dlouhá tasemnice, která parazituje ve střevech psovitých šelem, ale nevyvolává klinické onemocnění. Je nebezpečná pro mezihostitele, kterými jsou malí přežvýkavci (ovce, kozy), srnčí zvěř, skot, prase a také člověk, u kterých tvoří obrovské měchýřovité boubele neboli larvocysty které mohou dosahovat až velikosti dětské hlavy. Tyto larvocysty obsahují i několik tisíc infekčních stadií zvaných skolex. Napadení člověka způsobuje vážné onemocnění, echinokokózu, která často končí smrtí. Výskyt na území ČR není v současnosti znám. Podobným druhem, který ale netvoří tak velké larvocysty, je měchožil větvený (E. multilocularis).

 

Tasemnice krysí

Hymenolepis - tasemnice. druh. tasemnice krysí

ATHON 7

UNIKÁTNÍ REVOLUČNÍ SVĚTOVÁ NOVINKA v ELEKTROHERBALISMU !

 

ZBRUSU NOVÝ

 

 

A T H O N   7

 

 

Nová generace originál PLAZMOVÉHO GENERÁTORU s funkcí RIFE DEVITALIZATION SYSTÉM!

 

 

ATHON 7 ABSOLUTNÍ ELITNÍ ŠPIČKA V ELEKTROHERBALISMU !

 

Jsme jedno z prvních pracovišť na světě, které provozuje UNIKÁTNÍ REVOLUČNÍ NOVINKU certifikovaný přístroj ATHON 7, schopný efektivně devitalizovat nežádoucí zátěže a harmonizovat organismus plazmovým výbojem naprosto shodných, skalárně škálovaných frekvenčních pulsů harmonickou elektromagnetickou vlnou. Působením skalární vlny dochází k syntéze nosné frekvence vyvolaných celou řadou tzv. "poruch" a její několikanásobnou modulací, která se neustále mění ve prospěch syntézy žádaného výsledného signálu. Tímto způsobem lze dosáhnout signálu nesoucího maximální možnou energii, který pak i ve svých harmonických frekvencích přináší požadovaný efekt. ATHON 7 funguje neinvazivním cíleným narušením jistých složek nežádoucích zátěží elektromagnetickými vlnami a to zcela jiným způsobem než jeho předchůdce RPZ 14.

 

ANTHON 7 je také přezdíván jako "PLAZMOVÉ DĚLO" na nežádoucí zátěže! Byl klasifikován jako nejúčinější plazmový generátor na světě! Jedná se o novou FENOMENÁLNÍ generaci originálního a nejdokonalejšího plazmového generátoru s funkcí RIFE DEVITALIZATION SYSTÉM! Jde o zcela převratný průlom a nový technologický způsob devitalizace nežádoucích zátěží na základě třicetiletého výzkumu génia 20. století Dr. Raymonda Royal Rifeho a týmu specialistů z vývojové labortoře DavyLab od Z- Technology, s.r.o.

 

Přístroj nové koncepce generuje současně celou škálu přesně cílených relevantních frekvencí dostatečné intenzity. Tato skutečnost ještě více zvyšuje kvalitu procesu a zároveň zkracuje i jeho dobu. Pracuje zcela jiným způsobem, než veškeré dostupné přístroje. ATHON 7 je zcela jiná liga! Infiltruje se do zátěže, deaktivuje ji, rozloží zevnitř a znemožní její další replikaci (reprodukci). Vznikne naprostá paralýza nežádoucích zátěží bez možnosti dalšího rozšiřování.

 

Plazmový generátor ATHON 7 je šumový generátor, který narušuje pouze nežádoucí zátěže, nikoliv organismu - membrány buňěk jsou 100.000x odolenější vůči tomuto napětí než nežádoucí zátěže a proto je použití tohoto přístroje pro organismus neškodné.

 

 

Zanedlouho bude revoluce pokračovat! Klient bude mít možnost sledovat ŽIVĚ rozklad nežádoucích zátěží v přímém přenosu a to díky mikroskopu propojeným s kamerou a obrazovkou! Bude možné zaznamenávat a ukládát obraz i s detaily o frekvenci, čase, atd.

 

laboratorní darkfield mikroskop  

 

 

 

 KONTRAINDIKACE: Plazmování není vhodné pro těhotné ženy, osoby s kardiostimulátorem a osoby s epilepsií.

 

UPOZORNĚNÍ: Nejedená se o zdravotnický prostředek.

 

Legislativou byly provedeny a schváleny zkoušky.

 

 

 

Generátor ATHON 7 byl certifikován státním zkušebním ústavem České republiky. Tyto zkoušky jsou platné pro celou EU (označení CE) a uznává je i drtivá většina zemí celosvětově.

 

 

Špičková biorezonance SENSITIV IMAGO 530

 

 

vysokotechnologický přístroj

absolutní elitní špička v biorezonanci

 

 

 

BIOREZONANČNÍ + nelineární systémová analýza stavu tělesných tkání

 

Tento přístroj byl schválen jako MEDICAL DEVICE CLASS ll A.

SENSITIV IMAGO 530 získal prestižní ocenění ZLATOU MEDAILI za nejlepší měřící přístroj na mezinárodní technické konferenci.

 

Tento přístroj lze použít jako základ pro seriózní vědecké práce.

 

Více informací na tomto webu v sekci SENSITIV IMAGO 530.

 

 

QUANTUM

 

Zjištění aktuálního stavu magneticko-rezonančním přístrojem QUANTUM YK3


 

Jedná se o přístroj, který umožňuje změřit aktuální stav těla. Např. minerály, množství stopových prvků, vitamínů, kolagenu apod.
Měření trvá cca 1,5 minuty, přičemž vystačí podržet půlenou elektrodu v dlani.


Tento přístroj představuje špičku mezi inovačními projekty.

Při použití kvantové techniky jako teoretického základu využívá pokročilého elektronického vybavení pro sběr slabého elektromagnetického pole lidských buněk pro vědeckou analýzu, čímž analyzuje a určuje testované osobě její aktuální stav.

 

Výhodou je kompexnost, neinvazivní metoda, praktičnost, jednoduchost.


Po měření vám podle nascanovaných hodnot poradíme jak zlepšit vaši kondici a doplnit nedostatek prvků, které vašemu tělu chybí pro správné fungování.

 

OWM4ZWJlMG